pondělí 29. srpna 2011

Univerzální voják zpět v akci aneb Máte rádi akční béčka?

Kterak jeden chytrej kompík chystá apokalpsu a jen Van Damme ho může zastavit.

Varování: Tento příspěvek se týká filmu, který s nevyšší pravděpodobností ani nechcete vidět. Je plný spoilerů a přiblbých komentářů.

Dostal se mi na monitor film z minulého tisíciletí. Kdo zná Univerzálního vojáka, možná ví, že v roce 99 spatřila světlo světa i dvojka. Já to nevěděla, nicméně film mi byl předán s tím, že co v jedničce podělali, v dvojce dotáhli do dokonalosti. Univerzální voják zpět v akci. Název zní tak odpudivě, že by si ho jeden pustil až ve chvíli, kdy by na programu nebylo už nic. Vůbec nic. Dokonce ani návštěva u tchýně.

Obvykle se do akčních béček s hodnocením 22% zrovna nehrnu, ale čistě z rozmaru jsem ho tam kopla. A nestačila se divit. Ovšem kdyby to byl takovej odpad, jak se na první pohled tváří, asi se bych místo psaní tohoto výživného blogu zoufale snažila resuscitovat zabitej čas.

První wtf moment přišel už v čase 00:56 (pokud zvážím, že minimálně 30 vteřin zaberou titulky, je to celkem vtipné). Film začíná záběry z jakýchsi vojenských prostor. Pak kamera spočine na barelu s lebkou na obrázku a strohým popisem “poison gas”. Umřela jsem poprvé. Zdaleka ne naposledy.

Děj se točí kolem hyper-super pokročilého počítače S.E.T.H. s vlastní inteligentcí, který je nejspíš hlavou základny, ale ve volném čase se věnuje hlídání dětí zdejších vojáků a který se zničeho nic rozhodne, že zničí celý svět. Což napovídá, že tento počítač byl ve skutečnosti žena s PMS. Není proto divu, že se nakonec rozhodla být mužem, darovala si svalnaté černé tělo bez vaječníků, jehož prostřednictvím pronesla strhující proslov. “Konečně nastolíme nový řád, budeme jednat bez emocí...” Yeah, new world order, ilumináti. Palec nahoru za tuhle multi-kulti vložku. Dosáhnout NWO se pokusí společně s bandou osvalených chlapů ve svářečských brýlích.

Zápletka se začíná vynořovat ve chvíli, kdy všem přítomným Van Dammova dcera oznámí, že Sethovi je zle (já to říkala, PMS). Je celkem zvláštní, že někde, kde vládnou tak úžasně vyspělé hi-tech hračky s vlastním rozumem a kde dokážou vytvořit zombíky bez jejich klasického jídelníčku, kašlou na antiviry a mají pořád počítače, které vypadají, že sotva poberou MS DOS. Chtěla bych vidět příkazovou řádku pro ovládání vojáků. UNISOL: KILL EM ALL!

Tady bychom se mohli pozastavit nad názvem univerzální voják. Jestli byste pod tímhle označením čekali chlápka, co si v garáži smontuje časovanou bombu a pak půjde pocukrovat vlastnoručně upečenou bábovku, jste vedle. Je to chlápek mající na každý problém jedno univerzální řešení – rozstřílej to. Tohle se provalí velmi záhy. “Počítač se porouchal, je úplně mimo kontrolu,” zaznělo na základně, načež banda vojáků sebrala samopaly a šla to opravit. Normálně se lidem nesměju, ale jestli si někdo myslel, že tohle zabere, je to větší n00b než moje ségra. A jestli ta tohle někdy uvidí, už mě ke svýmu věčně rozbitýmu kompu bez zbrojního průkazu asi nepustí.

A přitom stačilo do toho dosu napsat format c: ... Vždyť to znáte.

Kromě Van Damma a navztekanýho počítače tu máme ještě několik zajímavých postav. Například modrovlasý nerd, evidentní předchůdce cybergoth stylu, co žere z kastrolu vařečkou gumové medvídky a nakonec se předsvědčí o tom, že hrabat se někomu do systému se nevyplácí.

Zvlášť komická figurka je jeden vytrvalý uni-voják, odporná hrouda testosteronu, kterého jakoby vytrhli z příručky “jak zabít tlusté prase na sto způsobů”. Takže si v průběhu filmu zvesela chytá kulky všech velikostí a barev, padá z mrakodrapů, nechává se přejet náklaďákem, zkrátka tropí různé pubertální vylomeniny a atakuje bránici diváků.

Neméně vtipná je -klasika mnoha filmů- neobytná ambiciózní novinářka, která bez své reportáže a kvalitního sexu přídavkem, nehodlá opustit místo dění. Nejdřív si našla skvělou zábavu – střílet ve skladu chemických zbraní a pak mě u rozhovoru s Van Dammem v autě nechala plakat smíchy. “Zabili mě ve Vietnamu.” “A co na to Tvoje žena?”
No, hádám, že nadšená nebyla.
Nadšená by ovšem nebyla ani z reakce téhle povedené reportérky. “Zemřela,” oznámil Van Damme. Ona zakleje a instantně si na obličej našteluje výraz epic cuteness a začne s ním flirtovat. On je pořád přeci jenom chlap a tak rychle zapomíná na své zlomené srdce a nebožka unisolová se teď v hrobě obrací jak centrifuga.

Každá druhá scéna se tváří dostatečně epicky, aby si zasloužila zmínku v tomhle blogu, ale zas tak dobrej psavec nejsem.

Laciné péčko přidá nějaké to procento i tomu nejblbšímu filmu, takže i tady máme podle pravidla “ukaž kozy a bude to ok” scénu z night clubu – ano, nám holkám musí stačit oblečenej Van Damme, zatímco chlapcům ukážou hromady svlečenejch holek. Protestuju, na příště bych prosila (v rámci zvyšování tolerance vůči menšinám), aby zapadli třeba do gay klubu. I když modlím se, aby další uvinerzální voják již nebyl natočen.

A pro cyniky tu máme scénu z operačního sálu, kdy při bitce unisol vs. Van Damme tito odhodí právě operovaného pacienta jako kus bordelu. No... toho už slepák asi netrápí.

Každopádně film ještě nemám za sebou celý, protože mě i přes svou krátkou stopáž stihl dvakrát uspat, takže nějaké shrnutí čekejte o něco později. Prozatím v tom vidím jediné mravní ponaučení: Nikdy nevěřte windowsům (sorry Bille).

Žádné komentáře:

Okomentovat